Jaký digitál?

Na základě diskuse na webu i přímých dotazů popisuji, jaké digitální komponenty používám na svém kolejišti.

Když jsem se v roce 2010 vrátil k železničnímu modelářství, rozhodl jsem se, jako (snad) zkušený elektronik, že většinu elektronických zařízení pro digitální řízení si vyrobím sám.  Bylo potřebné zvolit si, ke kterému dostupnému systému se přikloním. Do úvahy jich přicházelo několik – DCC bylo jasné pro jeho otevřenost, rozšíření v našich krajinách i dostupnost informací a řešení. Na webu jsem našel množství popisů různých řešení centrál, ovladačů i dekodérů.

Mé rozhodnutí tehdy vedlo k H-centrále – jako k základnímu kameni digitálního řešení, pro začátek k jednoduchému ovladači a dekodérům různého příslušenství. Nakoupil jsem desky s plošnými spoji a začal stavět. Zakrátko jsem si uvědomil jednu podstatnou věc. Když nebudu mít alespoň jednu část digitální soustavy funkční a předem vyzkoušenou, mohu narazit na problém, že v případě chyby ji budu jen těžce lokalizovat. (Poznamenávám, že tehdy jsem neznal prakticky nikoho z modelářské komunity – dnes by už nebyl problém vypůjčit si nějaké zařízení nebo můj výrobek vyzkoušet u někoho jiného …)

Tak jsem si koupil první profesionální část systému DCC. Byl to ovladač Roco MultiMaus. Na rozdíl od Lenze LH100 se mi víc zamlouval otočný regulátor rychlosti. Umožnil mi současně programování i ovládání dekodérů příslušenství. Za nějaký čas jsem na internetu viděl cenově výhodnou nabídku zesilovače Roco 10764 (cca 300 Kč), tak jsem přikoupil i ten. Mnozí prodejci totiž nakoupí od výrobce Starter-sety a ty pak prodávají po částech. Takto lze uvedený zesilovač koupit za pár set Kč. Spíše pro základní testování, rozhodl jsem se, že ho později  využiju jako přídavný booster. A další ovládač si už vyrobím sám, ale až potom, když už bude na čem jezdit. 

Tím už bylo více méně jasné i o zbytku. Lokomotivní dekodéry sice také existují i v amatérské verzi, ale brzy (po pročtení pár článků na webu) jsem tuto možnost zamítl. Pro digitalizaci stávajících analogových mašinek si vyberu „profi“ dekodér podle parametrů motoru a požadovaného osvětlení a nové lokomotivy osadím podle doporučení výrobce, resp. koupím už digitalizované. H-centrálu jsem ještě před oživením nahradil inovovanou centrálou podle Paco Cañada – NanoX-S88 – ve verzi podle Jindry Fučíka (DIGI-CZ 003) s minimálními vlastními úpravami. Viz fotografie dole. Jedinou výhradu, kterou k této centále mám, je použití analogových stabilizátorů a napájení 12 a  5V obvodů z transformátoru pro trakci. To znamená velký ztrátový výkon a stabilizátory příliš hřejí. Ale zatím stačí a postavit tutéž centrálu se spínanými stabilizátory není problém. Vůbec, DIGI-CZ přišlo téměř v pravý čas. Něco jsem už měl nakoupené, ale jen v součástkách, takže změna tolik „nebolela“. Těch pár desek s plošnými spoji jednoduše obětuji pokroku. Pro komunikaci s PC jsem zakoupil Gen-LI USB (rovněž z produkce DIGI-CZ). Letování SMD obvodů nepatří, vzhledem ke zraku, k mým oblíbeným činnostem.

Poznámka (19.4.2014): Doporučuji příspěvek Bezdrátové propojení PC a kolejiště.

Dlouho jsem váhal a laboroval pro jaký systém přestavníků/ovládání výměn se rozhodnout. Elektromagnety jsem zavrhl už předem. Z mých předešlých modelářských období si pamatuji, že se mi nikdy nelíbila jejich rychlost a hlučnost. Zkoušel jsem „želvu“, paměťový drát i serva. Želva se mi velmi líbila, kromě velikosti.  Kdyby byla velikost poloviční, neváhám. Zůstal jsem u dvou zakoupených kusů, které určitě někde využiji, třeba na mechanická návěstidla nebo výkolejky. Doplnil jsem je DCC dekodéry. Paměťový drát také potřebuje „kousek prostoru“. Ten, který mám, použiju k závorám. Nakonec to vyhrála serva. Dekodéry opět podle Jindry Fučíka, ale ve verzi DIGI-CZ 004-4, která ještě čeká na publikování (se „základnovou stanicí“ vlastního designu odvozeného z DIGI-CZ 021).

Modeláři, kteří se rozhodnou pro DCC, mají obvykle trochu starostí s návěstidly, zejména pokud chtějí používat návěstnou soustavu ČSD/ČD. Problém je v adresaci všech možných návěstních znaků, zejména u vjezdových návěstidel. Teoreticky se na vjezdovém návěstidle může vyskytnout až 8 různých znaků, což klade zvýšené nároky na dekodér a jeho adresování. Navíc, i oblíbený řídící program Train Controller má „raději“ německá návěstidla. Naštěstí tento problém už přede mnou vyřešili jiní. Myslím tím systém S-com pro přenos znaků do návěstidel a dekodéry DCC-S-com.  Tento systém je neveřejný (není publikovaný firmware), ale je podle mého názoru velmi dobrý. Jediný drobný nedostatek vidím v pomalejší reakci na digitální příkaz. Je to dané pomalým sériovým přenosem mezi dekodérem a návěstidlem. S tím je potřebné počítat při počítačovém řízení a zařadit do příkazové sekvence nějaké opoždění. I když před nedávnem hrozilo zastavení výroby elektroniky firmy MTB, doufám, že k němu nedojde. Ale návěstidla i dekodéry v potřebném množství už mám zakoupené.

Zbývají dekodéry nejrůznějšího příslušenství – lampy, domečky, všelijaká „hejbadla“ atd. Opět budou značky samo-domo. Ještě točna – pro tu jsem použil řešení podle Jindru Fučíka.

Důležitou otázkou je zpětná vazba – zejména dekodéry obsazení úseků, které jsou důležité pro řízení pomocí počítače, nebo i ručním, např. ve skrytém nádraží. Tady se budu držet osvědčené sběrnice S88, moduly mám již osazené a vyzkoušené.

Ten, kdo už někdy řídil větší kolejiště pomocí ručního ovladače, ví, jak těžkopádné je přestavování výhybek nebo návěstidel pomocí ovladače – „myši“. Je nutné pamatovat si adresy a obvykle rychle přepínat mezi řízením vlaku a přestavováním cest. Lze samozřejmě použít řízení z obrazovky počítače, ale někdy je nejlepší použít řídící panel. Také s touto možností počítám. Dokonce se dvěma (možná třemi) panely. Jeden bude pro depo – bude ovládat točnu, návěstidla, výhybky v depu, výkolejky, otvírání a zavírání vrat, světla apod. Druhý bude pro zbytek kolejiště, možná ještě rozdělený na hlavní nádraží a tratě a zvlášť skryté nádraží. Z hlediska zapojení to bude TCO podle Jindry Fučíka (DIGI-CZ 002).

Někdy může být výhodné mít samostatný ovládací panel pro „osoby neznalé a neškodné příslušenství“. Tím myslím nenechavé děti, návštěvy a pod. Když pro ně vyhradíme tlačítka zapínající osvětlení ulic a budov, zvukové efekty (hasičská siréna a majáky), kostelní zvon, mlýnské kolo a pod., máme naději, že nám nezničí naše dílo.

Na závěr bych se rád zmínil o dvou aspektech. Je vhodné mít dopředu jasno, co od digitálu očekávám a jak důležitý pro mne je. Je pravdou, že zejména u jednodušších kolejišť, zvýší náklady. U větších kolejišť je to kompenzované přehledností řešení, jednodušší kabeláží, snažším hledáním a odstraňovaním závad. O tom, že digitál umožňuje samostatné řízení jednotlivých vlaků nebo lokomotiv, s množstvím doplňkových funkcí, snad mluvit nemusím.

Druhý aspekt je kombinování profesionálních a vlastních (nebo koupených maloseriových) komponentů. Pokud někdo nerozumí jejich filozofii, může to být cesta do pekel a často to skončí nefunkčností a zbytečnými náklady. Proto nikoho netlačím, aby šel mou cestou. V ČR je několik dodavatelů maloseriových či kusových komponentů DCC, ale někteří (jak lze rychle zjistit) jen bezhlavě kopírují cizí návody, včetně jejich nedostatků. Ale také je zde několik skutečně erudovaných odborníků.

Dobrá rada na základě vlastní zkušenosti. Nenakupujte dopředu, ale až v momentě, když budete daný komponent potřebovat. Je jedno, jestli to je hotové zařízení, stavebnice nebo jen plošný spoj. Pokrok je velmi rychlý ..

A náklady jsou často až na prvním místě. Kdo má dostatek oběživa a nemá moc zkušeností, měl by se orientovat na kvalitní profesionální řešení. Ale pozor – může se stát, že koupí systém, který je u nás raritou, a nikdo mu nebude umět (nebo chtít) poradit …

 Proto předem … informace … informace … informace … Třeba z diskusních skupin na webu. Ale dnes může publikovat každý a ne vždy to co si na webu přečtete, je pravda. A to bohužel platí i o http://diskuze.modely.biz, kde v posledním čase někteří pisatelé propagují jen tu „svou pravdu“, bez ohledu na realitu. A nováčkům poskytují medvědí službu … 🙁

 

Děkuji za recenzi Janu Hlaváčkovi, http://www.honzikovyvlacky.cz/.