Nové verze základny pro DCC dekodéry

DIGI-CZ 221-P2

Důvody použití základnových stanic byly uvedeny v předešlém čánku, který doporučuji pročíst předem.  První verze navrhl Jindra Fučík asi před 4 léty, v roce 2015 jsem navrhl některé úpravy programovací stanice 1A, které poté byla dodávána jako DIGI-CZ 221-P1. Byl změněn spínaný zdroj 5V/1A a původní monolitický obvod 78L12 byl nahražen tzv. step-up (zvyšujícím) spínaným měničem z 5V na 12V. Tím bylo umožněno použití napájecího zdroje s napětím už od 9V (např. z různých dobíječek). Po získání dalších zkušeností a připomínek od zákazníků dáváme v tomto roce do výroby novou verzi na 2A s podstatně změněnou konstrukcí a zabudovanou v krytu. Označená je DIGI-CZ 221-P2. Současně jsem pracoval i na verzi neprogramovací se zátěží 3A, které bude daná do prodeje na podzim letošního roku. Bude ve stejném krytu a jediný rozdíl bude vyšší zátěž a vynechání programovacího obvodu. Ta ponese označení DIGI-CZ 221-N3.

Základnová stanice – proč a nač ?

Dekodéry příslušenství pro DCC slouží k ovládání (zapínání, přepínání) příslušenství – nejčastěji výhybek, návěstidel, osvětlení, zvuků a podobně pomocí DCC příkazů. To docílíme např. na oblíbeném MultiMausu volbou čísla výhybky (adresy příslušenství) a přepnutím této „výhybky“.

Dekodéry mají společnou jednu věc – všechny potřebují vstup signálu DCC, který nese informaci, resp. příkaz pro zapnutí nebo jinou činnost. Tento příkaz má (zjednodušeně) tvar, který určuje adresu příslušenství, kterému je povel určen, a pak samotný povel. Signál jde současně do všech lokomotiv, příslušenství atd., ale reaguje na něj jen ten obvod, kterého adresu obsahuje. Z DCC signálu se pak v dekodéru poměrně jednoduchým obvodem tato informace odfiltruje a jde na vstup „mozku“ dekodéru – tedy mikroprocesoru. Ten pak rozhodne, jestli má tento příkaz vykonat.

Každý dekodér kromě toho potřebuje také napájení – tedy přívod energie pro svou činnost. Napájí se pochopitelně řídící procesor a jeho pomocné obvody, ale také často (téměř vždy) i výstupní zařízení (elektromagnety, serva, svítivé diody a pod.). Energie pro napájení se může čerpat z DCC rozvodu. To je sice jednoduché (ušetříme další přívodní vodiče, protože DCC vodiče do dekodéru stejně už vedou), ale zbytečně zatěžuje centrálu, ve které signál DCC vytváříme za cenu poměrně větších nákladů. Je proto vhodné DCC ponechat jen na napájení vlaků (tam jinou možnost nemáme) a příslušenství napájet z externího zdroje. Navíc, takto např. při vykolejení vlaku nezhasne celé kolejiště. Ať zvolíme jednu nebo druhou koncepci napájení, na desce dekodéru vždy musí být zdrojová čast, která ze vstupního napájecího napětí (DCC nebo externího) vyrábí a stabilizuje napětí pro mikroprocesor – tedy nejčastěji 5V.

Parní motorový vůz M124.001 „Komarek“

Vůz M124.001 „Komarek“ (foto převzato z www.ntm.cz)

Koncem května 2017 jsem měl možnost zúčastnit se na veřejném předvedení nově zprovozněného parního motorového vozu M124.001 z inventáře Národního technického muzea. Tento vůz, přezdívaný Komarek podle konstruktéra kotle, jsem kdysi jako nepojízdný viděl odstavený v Lužné, později v srpnu 2015 pak v depozitu NTM v Chomutově, kde ho již opravovali. Jedná se o jediný dochovaný exeplář parního motorového vozu v ČR (tohoto typu byly vyrobeny jen dva v roce 1903 v továrně firmy Ringhoffer), jeden ze tří podobných v Evropě. V provozu byl v letech 1905 až 1946.

Podrobný technický popis i „životopis“ je na stránkách Želpage, informace však končí rokem 2006, kdy byl v provozu v Muzeu ČD v Lužné. Tisková zpráva z roku 2006 je k přečtení zde, velmi hezký popis od Z. Hrdiny z téhož roku je zde. Bohužel, od r. 2011 už tento unikátní vůz pro poruchu nejezdil a fungoval jen jako statický exponát. V letech 2015 a 2016 byl pak v depozitáři NTM opět restaurován a obnoven. Poslední oprava vyšla NTM na 875 000 Kč. 

Programovací adaptér ZIF pro PIC

Obr. 1 – Programátor Microchip PICkit 3

Už hodně let pro programování mikroprocesorů Microchip PIC různých sérií používám programátor PICkit 3. Dlouhodobě jsem s ním spokojen. Já ho koupil originál ještě z Irska za cca 70 euro, u nás ho lze získat za necelých 2000 Kč, nebo na eBayi za ceny od 10 do 90 dolarů. (Ty první jsou klony z Číny, ale dost často pracují spolehlivě.) Podrobný popis lze najít na stránkách výrobce, leták pro rychlé seznaámení je zde. Tento programátor používá protokol ICSP (In-Circuit Serial Programming) a má výstupy, umožňující programování přímo na osazené desce. Toto lze využít i u mnoha výrobků DIGI-CZ.

Někdy, zejména při výrobě více kusů obvodů, je vhodné programovat procesory ještě před osazením do finálního obvodu. Na tento účel se nejlépe hodí patice ZIF (Zero-In Force), tedy patice s nulovou vkládací silou (obr.2). Existuje jich mnoho druhů, od různých výrobců. Nejznámější jsou typy od výrobceTextool, které jsou patentované a spolehlivé (a taky přiměřeně dražší). Samozřejmě, z Číny lze podobné koupit levněji. Poměrně kvalitní (a také drahé) kdysi vyráběla i Tesla.

Adiós, staré kolejiště!

Jak jsem již napsal v příspěvkuPlány se mění“, původní kolejiště z osmdesátých let mi posloužilo jen jako zdroj budov a mecha-nizmů. Nakonec nadešel čas rozloučit se se zbytkem. Rám jsem nabídl pro použití dalším modelářům, protože převoz 330 km do mého nového bydliště by byl náročný a ani rozměrově se mi panel nehodil. Zájemce se našel hned. Tak snad někomu ještě poslouží.

Takže mi zbyla už jen nostalgická fotografie. I když dlouhá léta už nepoužívaná, přece jenom to byla vzpomínka na léta, když jsem byl ješte třicátník a hrával jsem si s dětmi.

???????????????????????????????

Zbytek kolejiště před odvozem

Vaše vzkazy a poznámky

kniha

Tato stránka slouží pro vzkazy a informace od našich návštěvníků. Tedy zejména těch, které přímo nesouvisí s jednotlivými příspěvky (komentáře k nim můžete psát přímo pod ně). Vzhledem k různým spamovým robotům, které by to tu hned celé zaneřádily (nebo zaneřádili pokud považujeme robota za živého), bude váš příspěvek zobrazen až po „schválení“. Ale nebojte se, cenzora dělat nebudu.

Tak teda, hurá do toho!  

O tomto webu

logo_Masinky_infoJmenuji se Bohuslav Partyk a bydlím v Praze – Malešicích. O tom, jak jsem se dostal k železničnímu modelářství, píšu v rubrice „Jak to vše začalo“

První web masinky.info byl vytvořen v listopadu 2010. Po třech letech (v prosinci 2013) byl změněn redakční systém, pod kterým je web vytvářen. Nyní je to WordPress 3.8. Převedením přestaly být funkční některé odkazy z cizích webů, za což se omlouvám. Ne vždy se totiž dala dodržet struktura adresářů. Pokud narazíte na nějaké chyby, budu rád, když mě na ně upozorníte.

 

22. ledna 2014 došlo k aktualizaci šablony „Celestian – Lite“ pro WordPress, kterou používám. Bohužel, pracně ručně do češtiny přepsané anglické texty ve zdrojovém textu šablony (autor, datum, počet komentářu atd. … je jich hodně na různých místech) se tím pádem opět překlopily do angličtiny.A navíc, přestalo fungovat zobrazování komentářů a počítání přístupů na stránce. Takže zase mám co řešit. Proč bychom se netěšili … 

26 .ledna 2014: tak chyba byla v šabloně, další upgrade už komentáře opravil. Nepřipomíná vám to jednu velkou softwarovou firmu?

31. ledna 2014: Na titulní stranu bylo přidáno počítadlo služby Top list. Začátek počítání od nuly v 19.00 hod. dne 31.1.2014.

Chcete-li nám někdy psát …

zavinac2Pokud mi chcete cokoliv napsat, použijte emailovou adresu:

bohous (kyselá rybí pochoutka) partyk (znaménko na konci věty) com, nebo
info (kyselá rybí pochoutka) masinky (znaménko na konci věty) info.
Samozřejmě, bez mezer. (Ten krkolomný zápis je kvůli „botům“, tedy softwarovým robotům, které zjišťují z webů mailové adresy a pak rozesílají spam.)

Můžete též použít formulář pro odeslání komentáře. Je dostupný na všech stránkách pod linkem „Napište komentář“ hned pod nadpisem příspěvku. Komentář mi přijde elektronicky a na stránce se zobrazí až po mém odsouhlasení.

Konečně stavím

Jak jsem se již zmínil v předešlém článku, došlo k dost velkému skluzu ve stavbě. Zejména nebyl prostor pro stavbu. To se už podařilo vyřešit a tak jsem mohl začít. Jako první přišlo na řadu depo, které bude oddělitelné od zbytku kolejiště. Rozhodl jsem se tak proto, že se jedná o relativně samostatnou část, s množstvím drobných mechanizmů a staveb. Navíc na něm můžu vyzkoušet některé postupy, které jsem doposud nepoužíval.

Projekt

Od listopadu 2011 až do léta 2013 jsem na původním webu postupně publikoval několik článků, v nichž jsem popisoval změny v projektu a pokrok ve stavbě. Bohužel, pokrok byl téměř nulový. Projekt jsem sice několikrát upravoval, ale nestavěl. Už tři roky přemýšlím, kreslím, diskutuji a upravuji ho. Bylo to dané tím, že z rodinných důvodů naráz nebylo místo pro stavbu kolejiště. Tak jsem se věnoval nějakým drobným pracem a stavbě elektronických obvodů. Až po odstěhování syna s rodinou jsem se pustil do práce. Proto jsem si dovolil z původních článků, které už pozbyly jakoukoliv informační hodnotu, udělat jeden, ve kterém popisuji současný projekt a v dalším článku už píšu o stavbě prvního segmentu. 

Temelín

Úvaha nad koncepcí napájecího zdroje pro kolejiště, návrh a popis realizovaného zdroje. 

temelinNázev článku je tak trochu recesistický, ale smysl má. Chci totiž psát o hlavním zdroji energie pro kolejiště. A tento název to, navzdory názorům různých aktivistů, určitě navozuje. Mnozí modeláři napájení hodně podceňují („plácnu tam zdroj ze starého PC“). To však může být pro kolejiště smrtelná  chyba (velké proudy vytváří ve vodičích při zkratu hodně tepla, velké teplo vyvolává požár).

Plány se mění

Opět se více rozjasnilo. Všechno bude jináč. Staré kolejiště poslouží jen jako zdroj stavebního materiálu (zejména budovy a některé doplňky, mechanické semafory na jednu lokální trať). Ani samotný původní panel použít nechci. S trochou nostalgie jsem ho už částečně „odstrojený“ vyfotografoval. Nový panel bude digitální, řízení DCC. Rozhodl jsem se pro tvar „L“, delší rozměry cca 2,8 x 1,9 m, šířka cca 1 m. Mašinky, u kterých to bude možné a vhodné, doplním dekodéry, žárovky vyměním za SMD LED. Zatím na první pokusy mám Roco MultiMyš a zesilovač signálu. Před dokončením mám H-centrálu, několik dekoderů příslušenstvi a doplňků. Plán kolejiště je hotový a brzy vypukne Den D, kdy začnu se stavbou.

Od malého kluka k dospělému modeláři je někdy dlouhá cesta

Ilustrace K.Lhotáka

Na počátku byla pohádka

Teoretická příprava je pro život důležitá. To tvrdil už J. A. Komenský. Jako malé dítě, které se právě naučilo číst, jsem dostal knížku, která je dodnes biblí všech železničních fandů v v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Byly to Pohádky o mašinkách  od P. Naumana – tehdy ve slovenském překladu „Rozprávky o mašinkách“ (pocházím z Bratislavy). Příběhy mašinek, pana Blahoše, Nejvyššího Pana Železničáře a černokněžníka Zababu mi nedávaly spát. Zejména závěr knížky, když si hlavní hrdinové založili obchod s vláčky. Od tatínka jsem se dozvěděl, že tento obchod je v Praze a jednou mě tam vezme.