Nové verze základny pro DCC dekodéry

DIGI-CZ 221-P2

Důvody použití základnových stanic byly uvedeny v předešlém čánku, který doporučuji pročíst předem.  První verze navrhl Jindra Fučík asi před 4 léty, v roce 2015 jsem navrhl některé úpravy programovací stanice 1A, které poté byla dodávána jako DIGI-CZ 221-P1. Byl změněn spínaný zdroj 5V/1A a původní monolitický obvod 78L12 byl nahražen tzv. step-up (zvyšujícím) spínaným měničem z 5V na 12V. Tím bylo umožněno použití napájecího zdroje s napětím už od 9V (např. z různých dobíječek). Po získání dalších zkušeností a připomínek od zákazníků dáváme v tomto roce do výroby novou verzi na 2A s podstatně změněnou konstrukcí a zabudovanou v krytu. Označená je DIGI-CZ 221-P2. Současně jsem pracoval i na verzi neprogramovací se zátěží 3A, které bude daná do prodeje na podzim letošního roku. Bude ve stejném krytu a jediný rozdíl bude vyšší zátěž a vynechání programovacího obvodu. Ta ponese označení DIGI-CZ 221-N3.

Základnová stanice – proč a nač ?

Dekodéry příslušenství pro DCC slouží k ovládání (zapínání, přepínání) příslušenství – nejčastěji výhybek, návěstidel, osvětlení, zvuků a podobně pomocí DCC příkazů. To docílíme např. na oblíbeném MultiMausu volbou čísla výhybky (adresy příslušenství) a přepnutím této „výhybky“.

Dekodéry mají společnou jednu věc – všechny potřebují vstup signálu DCC, který nese informaci, resp. příkaz pro zapnutí nebo jinou činnost. Tento příkaz má (zjednodušeně) tvar, který určuje adresu příslušenství, kterému je povel určen, a pak samotný povel. Signál jde současně do všech lokomotiv, příslušenství atd., ale reaguje na něj jen ten obvod, kterého adresu obsahuje. Z DCC signálu se pak v dekodéru poměrně jednoduchým obvodem tato informace odfiltruje a jde na vstup „mozku“ dekodéru – tedy mikroprocesoru. Ten pak rozhodne, jestli má tento příkaz vykonat.

Každý dekodér kromě toho potřebuje také napájení – tedy přívod energie pro svou činnost. Napájí se pochopitelně řídící procesor a jeho pomocné obvody, ale také často (téměř vždy) i výstupní zařízení (elektromagnety, serva, svítivé diody a pod.). Energie pro napájení se může čerpat z DCC rozvodu. To je sice jednoduché (ušetříme další přívodní vodiče, protože DCC vodiče do dekodéru stejně už vedou), ale zbytečně zatěžuje centrálu, ve které signál DCC vytváříme za cenu poměrně větších nákladů. Je proto vhodné DCC ponechat jen na napájení vlaků (tam jinou možnost nemáme) a příslušenství napájet z externího zdroje. Navíc, takto např. při vykolejení vlaku nezhasne celé kolejiště. Ať zvolíme jednu nebo druhou koncepci napájení, na desce dekodéru vždy musí být zdrojová čast, která ze vstupního napájecího napětí (DCC nebo externího) vyrábí a stabilizuje napětí pro mikroprocesor – tedy nejčastěji 5V.

Parní motorový vůz M124.001 „Komarek“

Vůz M124.001 „Komarek“ (foto převzato z www.ntm.cz)

Koncem května 2017 jsem měl možnost zúčastnit se na veřejném předvedení nově zprovozněného parního motorového vozu M124.001 z inventáře Národního technického muzea. Tento vůz, přezdívaný Komarek podle konstruktéra kotle, jsem kdysi jako nepojízdný viděl odstavený v Lužné, později v srpnu 2015 pak v depozitu NTM v Chomutově, kde ho již opravovali. Jedná se o jediný dochovaný exeplář parního motorového vozu v ČR (tohoto typu byly vyrobeny jen dva v roce 1903 v továrně firmy Ringhoffer), jeden ze tří podobných v Evropě. V provozu byl v letech 1905 až 1946.

Podrobný technický popis i „životopis“ je na stránkách Želpage, informace však končí rokem 2006, kdy byl v provozu v Muzeu ČD v Lužné. Tisková zpráva z roku 2006 je k přečtení zde, velmi hezký popis od Z. Hrdiny z téhož roku je zde. Bohužel, od r. 2011 už tento unikátní vůz pro poruchu nejezdil a fungoval jen jako statický exponát. V letech 2015 a 2016 byl pak v depozitáři NTM opět restaurován a obnoven. Poslední oprava vyšla NTM na 875 000 Kč. 

Programovací adaptér ZIF pro PIC

Obr. 1 – Programátor Microchip PICkit 3

Už hodně let pro programování mikroprocesorů Microchip PIC různých sérií používám programátor PICkit 3. Dlouhodobě jsem s ním spokojen. Já ho koupil originál ještě z Irska za cca 70 euro, u nás ho lze získat za necelých 2000 Kč, nebo na eBayi za ceny od 10 do 90 dolarů. (Ty první jsou klony z Číny, ale dost často pracují spolehlivě.) Podrobný popis lze najít na stránkách výrobce, leták pro rychlé seznaámení je zde. Tento programátor používá protokol ICSP (In-Circuit Serial Programming) a má výstupy, umožňující programování přímo na osazené desce. Toto lze využít i u mnoha výrobků DIGI-CZ.

Někdy, zejména při výrobě více kusů obvodů, je vhodné programovat procesory ještě před osazením do finálního obvodu. Na tento účel se nejlépe hodí patice ZIF (Zero-In Force), tedy patice s nulovou vkládací silou (obr.2). Existuje jich mnoho druhů, od různých výrobců. Nejznámější jsou typy od výrobceTextool, které jsou patentované a spolehlivé (a taky přiměřeně dražší). Samozřejmě, z Číny lze podobné koupit levněji. Poměrně kvalitní (a také drahé) kdysi vyráběla i Tesla.