Příhradová trafostanice

Příhradová trafostanice 22kV/400V

Příhradová trafostanice 22kV/400V

Už delší čas jsem uvažoval o tom, že si navrhnu a postavím model trafostanice, která se u nás používá snad od padesátých let minulého stoleti. Já si ji pamatuji před domem u babičky na Vysočině, ještě když jsem nechodil do školy. Bručela tam na nás a občas přitáhla i nějaký ten blesk. Ano je to známý transformátor 22kV-400V/230V (kdysi ještě 6kV-380V/220V) na příhradové konstrukci. Býval v každé vesnici, družstvu, menší fabrice nebo části města. Dnes už bývá trochu modifikován, často je jen na jednoduchém nebo dvojitém sloupu, nebo vestavěný v různých objektech. I na původních konstrukcích jsou velmi často odstraněny vzdušné drátové vývody 3×400/230V a ty jsou vedeny buď podzemními, nebo závěsnými kabely. Existuje snad nespočitatelné množství variant, lišící se použitým transformátorem, počtem izolátorů nebo přidáním bleskojistek a odpojovačů.

Zvuky na modelové železnici

Elektronika je pro někoho možná složitá, pro někoho zábavná a někomu nemusí říkat nic. Proto v dnešním článku budu trochu méně psát o procesorech, LEDkách a podobných složitostech. Popíšu svou zkušenost s použitím zvukových zařízení na modelové železnici. 

LED, LED a zase LED

LED a železniční modeláři

 Svítící dioda je mezi železničními modeláři jednou z nejčastěji používaných elektronických součástek. Je to díky její univerzální použitelnosti, širokému rozsahu velikosti, tvarů i barev a nízké ceně. Na rozdíl od jiných součástek je její použití nenáročné, jak na praxi, tak i teorii, takže se do použití pustí kdokoliv. V nedávné minulosti se ve velkém používaly žárovky, dnes je v nových konstrukcích už nenajdete. Dlouho jsem rozmýšlel, jestli tento článek vůbec psát. Omlouvám se kolegům, kteří tyto věci běžně znají a sypou z rukávu… Ale otázky, které se občas mezi modeláři vyskytují, nám ukazují, že ne všechno je tak jednoduché. Mnozí si myslí, že použít LED místo žárovky spočívá pouze v její záměně. A pak pláčou nad výsledkem …

Moduly spínaných zdrojů z Číny

„Mao-Ce-Tung nám poslal rýže mnooo-hooo tun …“ zpívávali jsme kdysi u táboráků na čundrech. Mao už není a Číňan nám dnes posílá něco jiného. Ne vždy je to to nejlepší, co vyrábí pro jiné i pod značkami světových velikánů, ale často v čínských e-shopech lze za rozumný peníz koupit i užitečné věci.

Jaký digitál?

Na základě diskuse na webu i přímých dotazů popisuji, jaké digitální komponenty používám na svém kolejišti.

Když jsem se v roce 2010 vrátil k železničnímu modelářství, rozhodl jsem se, jako (snad) zkušený elektronik, že většinu elektronických zařízení pro digitální řízení si vyrobím sám.  Bylo potřebné zvolit si, ke kterému dostupnému systému se přikloním. Do úvahy jich přicházelo několik – DCC bylo jasné pro jeho otevřenost, rozšíření v našich krajinách i dostupnost informací a řešení. Na webu jsem našel množství popisů různých řešení centrál, ovladačů i dekodérů.

Pískovací věž v depu Pardubice

Na svém kolejišti mám také segment depa. Jeho nevyhnutnou součástí je i pískovací věž, nebo jak říkají odborníci, „zbrojení pískem“.
Nebudu se zde detailně zabývat pískováním. Je to sypání písku na hlavy kolejnic za účelem zvýšení adheze. Pískování lze v případě potřeby používat při rozjezdu kolejového vozidla i při brzdění. Používá se v případech, kdy kolej je kluzká, zejména je-li vlhká. Pro více detailů odkážu na Wikipedii , ze které pochází i předchozí věty. Pro nás je důležité, že někde v depu je potřebné zařízení, ve kterém se písek suší a skladuje a následně se ním plní zásobníky v lokomotivách. A této činnosti říkáme zbrojení pískem. Obvykle je zásobník na věži, ze které se za pomoci stlačeného vzduchu nebo samospádem hadicí dopravuje do lokomotivy. A právě tato věž je pro nás modeláře zajímavá, podobně jako jiné, pro železnici specifické zařízení. Na stránkách Železniční modely Třmínek lze nalézt velmi detailně provedené modely důležitých technologických zařízení depa, ať již z éry páry, nebo nafty. Prakticky všechny tyto výrobky vlastním a postupně je do kolejiště zabudovávám. Pískování však chybí. Původně jsem počítal s modelem od firmy Auhagen, ale jejich provedení se mi příliš nelíbilo; vedle Třmínkových modelů působí jako levná hračka. Navíc tato pískovací věž je typu, který se používá (nebo používal) spíš na území Německa. Rozhlížel jsem se dál po trhu modelů, ale pro měřítko TT jsem nic pěkného neobjevil.

Přejezdníky

Přejezdníky jsou návěstidla. Slangově řečeno: „Semafory, které oznamují mašinfírovi, jestli závory, ke kterým přijíždí, jsou spuštěné.“

prejezdnik-804

Přejezdník ČD – převzato ze stránek Jiřího Bělohlávka http://www.chocen-litomysl.cz

Na modelové železnici skoro vůbec nenajdete jednu z novějších návěstí – přejezdník (slov. priecestník). Otázku od kdy se používaly u ČSD ponechám k diskusi přátelům rozchodu 1435 mm, v návěstních předpisech ze začátku 60-tých let ještě nejsou, ale v polovině 80-tých letech se již používaly. Faktem však je, že jich příliš moc u modelových tratí vidět není. Mohou být jednak pasivní  – pouze jako „dopravní značka“ – viz foto na konci článku nebo aktivní – s proměnlivou návěstí, které informují, jestli je přejezd pro silniční dopravu uzavřený (foto vlevo).

Chráním, chráníš, chráníme aneb Na co často zapomínáme

Jištění, přepěťové ochrany a elektronické proudové pojistky

high voltageTento příspěvek jsem původně napsal pro web www.honzikovyvlacky.cz. Vzhledem k souvislosti s dalšími příspěvky na www.masinky.info ho zde publikuji v původním znění. Článek vznikl jako reakce na rozhovory s několika železničními modeláři v posledním čase. Nechci se v něm pouštět do složité teorie ochran a jištění v elektronice nebo energetice. Pouze bych rád zmínil několik základních zásad, na které bychom neměli zapomínat. Znalci tento článek jistě přeskočí, někomu však možná pomůže od příštích problémů.

Temelín

Úvaha nad koncepcí napájecího zdroje pro kolejiště, návrh a popis realizovaného zdroje. 

temelinNázev článku je tak trochu recesistický, ale smysl má. Chci totiž psát o hlavním zdroji energie pro kolejiště. A tento název to, navzdory názorům různých aktivistů, určitě navozuje. Mnozí modeláři napájení hodně podceňují („plácnu tam zdroj ze starého PC“). To však může být pro kolejiště smrtelná  chyba (velké proudy vytváří ve vodičích při zkratu hodně tepla, velké teplo vyvolává požár).

Napájecí vodiče – průřezy a barvy

O tom, co může způsobit nevhodný drát …

draty

Zdánlivě banální otázka. Mnozí se však řídí tím, že cokoliv kovového může vést proud. Svědčí o tom i mnohé diskuse na webu (např. tato). Jaksi zapomínáme na důležitou věc – pracujeme sice s napětím 10 – 20V, které je bezpečné, ale s poměrně velkými proudy, řádově ampéry. A takovýto proud už umí roztavit, nebo alespoň pěkně rozehřát tenký vodič i slabý (zejména datový) konektor. A takovýto vodič v modelu často prochází papírem, polystyrenem nebo jinými lehce hořlavými materiály. Za digitální mašinku jsme ochotni dát těžké tisíce, ale na drátech budeme šetřit 50 korun. A tak můžeme lehce přijít nejen o model, ale i o střechu nad hlavou, nebo i život. V lepším případě se budou vyskytovat náhodné výpadky a rušení, kterého zdroj se jen těžko hledá.

Modelová železnice a návěstidla

031Nedílnou součástí jakékoliv skutečné železnice jsou návěstidla. Často jim říkáme nespisovně také semafory. Striktně vzato, mezi návěstidla patří i to, čemu bychom lidově řekli „dopravní značky“, dokonce i např. praporek v rukou posunovače. Vše popisují Návěstní předpisy ČD (Předpis ČD D1). Plné znění předpisu nyní už SŽDC  D1  s posledními změnami je k dispozici pro stažení na stránce SŽDC nebo i na mém webu .

kopacstuj_denA jaký je rozdíl mezi návěstí a návěstidlem? Zjednodušeně to lze říct takto: „Návěst je viditelné nebo slyšitelné vyjádření pokynu stanoveným způsobem. Návěstidlo je technické zařízení, pomůcka nebo předmět, kterým se dává návěst.“. Praktický příklad: Na vjezdovém návěstidle (tedy na technickém zařízení) je návěst (tedy pokyn) „Stůj“.
(Z 
http://www.trainmania.info/clanky/omyly_a_nepresnosti_v_zeleznicnim_nazvoslovi.pdf).

U modelové železnice je situace trochu složitější. Často najdeme modely, kde návěstidla nejsou vůbec, nebo jen několik. Důvodů je víc. Jednak je to poměrně složitý systém návěstí a vazeb mezi návěstidly, kterému ne každý rozumí a má chuť ho studovat (i když je logický a srozumitelný). Dále nemožnost napodobit všechno v modelové velikosti (klasicky to vidíme na modelu návěstidla – nosný stožár prakticky nelze vyrobit tak, aby byl v poměru 1:120 ke skutečnosti a přitom se hned nezlomil).