Příhradová trafostanice

Příhradová trafostanice 22kV/400V

Příhradová trafostanice 22kV/400V

Už delší čas jsem uvažoval o tom, že si navrhnu a postavím model trafostanice, která se u nás používá snad od padesátých let minulého stoleti. Já si ji pamatuji před domem u babičky na Vysočině, ještě když jsem nechodil do školy. Bručela tam na nás a občas přitáhla i nějaký ten blesk. Ano je to známý transformátor 22kV-400V/230V (kdysi ještě 6kV-380V/220V) na příhradové konstrukci. Býval v každé vesnici, družstvu, menší fabrice nebo části města. Dnes už bývá trochu modifikován, často je jen na jednoduchém nebo dvojitém sloupu, nebo vestavěný v různých objektech. I na původních konstrukcích jsou velmi často odstraněny vzdušné drátové vývody 3×400/230V a ty jsou vedeny buď podzemními, nebo závěsnými kabely. Existuje snad nespočitatelné množství variant, lišící se použitým transformátorem, počtem izolátorů nebo přidáním bleskojistek a odpojovačů.

Pískovací věž v depu Pardubice

Na svém kolejišti mám také segment depa. Jeho nevyhnutnou součástí je i pískovací věž, nebo jak říkají odborníci, „zbrojení pískem“.
Nebudu se zde detailně zabývat pískováním. Je to sypání písku na hlavy kolejnic za účelem zvýšení adheze. Pískování lze v případě potřeby používat při rozjezdu kolejového vozidla i při brzdění. Používá se v případech, kdy kolej je kluzká, zejména je-li vlhká. Pro více detailů odkážu na Wikipedii , ze které pochází i předchozí věty. Pro nás je důležité, že někde v depu je potřebné zařízení, ve kterém se písek suší a skladuje a následně se ním plní zásobníky v lokomotivách. A této činnosti říkáme zbrojení pískem. Obvykle je zásobník na věži, ze které se za pomoci stlačeného vzduchu nebo samospádem hadicí dopravuje do lokomotivy. A právě tato věž je pro nás modeláře zajímavá, podobně jako jiné, pro železnici specifické zařízení. Na stránkách Železniční modely Třmínek lze nalézt velmi detailně provedené modely důležitých technologických zařízení depa, ať již z éry páry, nebo nafty. Prakticky všechny tyto výrobky vlastním a postupně je do kolejiště zabudovávám. Pískování však chybí. Původně jsem počítal s modelem od firmy Auhagen, ale jejich provedení se mi příliš nelíbilo; vedle Třmínkových modelů působí jako levná hračka. Navíc tato pískovací věž je typu, který se používá (nebo používal) spíš na území Německa. Rozhlížel jsem se dál po trhu modelů, ale pro měřítko TT jsem nic pěkného neobjevil.

Přejezdníky

Přejezdníky jsou návěstidla. Slangově řečeno: „Semafory, které oznamují mašinfírovi, jestli závory, ke kterým přijíždí, jsou spuštěné.“

prejezdnik-804

Přejezdník ČD – převzato ze stránek Jiřího Bělohlávka http://www.chocen-litomysl.cz

Na modelové železnici skoro vůbec nenajdete jednu z novějších návěstí – přejezdník (slov. priecestník). Otázku od kdy se používaly u ČSD ponechám k diskusi přátelům rozchodu 1435 mm, v návěstních předpisech ze začátku 60-tých let ještě nejsou, ale v polovině 80-tých letech se již používaly. Faktem však je, že jich příliš moc u modelových tratí vidět není. Mohou být jednak pasivní  – pouze jako „dopravní značka“ – viz foto na konci článku nebo aktivní – s proměnlivou návěstí, které informují, jestli je přejezd pro silniční dopravu uzavřený (foto vlevo).

Modelová železnice a návěstidla

031Nedílnou součástí jakékoliv skutečné železnice jsou návěstidla. Často jim říkáme nespisovně také semafory. Striktně vzato, mezi návěstidla patří i to, čemu bychom lidově řekli „dopravní značky“, dokonce i např. praporek v rukou posunovače. Vše popisují Návěstní předpisy ČD (Předpis ČD D1). Plné znění předpisu nyní už SŽDC  D1  s posledními změnami je k dispozici pro stažení na stránce SŽDC nebo i na mém webu .

kopacstuj_denA jaký je rozdíl mezi návěstí a návěstidlem? Zjednodušeně to lze říct takto: „Návěst je viditelné nebo slyšitelné vyjádření pokynu stanoveným způsobem. Návěstidlo je technické zařízení, pomůcka nebo předmět, kterým se dává návěst.“. Praktický příklad: Na vjezdovém návěstidle (tedy na technickém zařízení) je návěst (tedy pokyn) „Stůj“.
(Z 
http://www.trainmania.info/clanky/omyly_a_nepresnosti_v_zeleznicnim_nazvoslovi.pdf).

U modelové železnice je situace trochu složitější. Často najdeme modely, kde návěstidla nejsou vůbec, nebo jen několik. Důvodů je víc. Jednak je to poměrně složitý systém návěstí a vazeb mezi návěstidly, kterému ne každý rozumí a má chuť ho studovat (i když je logický a srozumitelný). Dále nemožnost napodobit všechno v modelové velikosti (klasicky to vidíme na modelu návěstidla – nosný stožár prakticky nelze vyrobit tak, aby byl v poměru 1:120 ke skutečnosti a přitom se hned nezlomil).