PCKdyž jsem si navrhoval první vláček, stačil mi k tomu blok a tužka. Na řízení potenciometr a hromada spínačů. Dnes jsme o kus dál. Chytří lidé vymysleli počítače, a ty nám dost často jednoduchou práci skomplikují.

Ale vážně… Tak jako všude, i v oblasti modelové železnice je můžeme použít na různých místech. Jednak mohou pomoct už při návrhu. Pomocí vhodného software si nakreslíme návrh (layout) a počítač nám například připraví rozpis potřebného materiálu. Poté ho pošleme emailem našemu dodavateli, ten nám pošle fakturu a my opět pomocí počítače zaplatíme. Jen to zboží nám musí přinést pošťák. A ještě něco počítače neudělají za nás – jen málokdo je tak šikovný, že peníze na účtu mu generuje počítač. A i když je, stejně mu na to po čase přijdou a s vláčky si pak delší čas nezahraje. Takže tudy raději ne …

 Další oblast je simulace. Můžeme si náš návrh přenést do jiného programu, ten nám umožní na obrazovce s vláčky jezdit jako ve skutečnosti. A samozřejmě zkoušet a testovat náš návrh. A to se nezmiňuji o dalších tisíckách fandů skutečných vlaků, kteří holdují pouze simulátorům a prohání vlaky křížem krážem celým světem.

No a poslední, snad dnes (hlavně u digitalizovaných železnic) nejdůležitejší, je možnost programovat jednotlivé komponenty řízení železnice a poté ji používat buď v automatickém režimu (brrr… a naco? To můžu jít na výstavu …) nebo v různých stupních poloautomatiky či manuálního řízení z obrazovky a klávesnice.

V následujících článcích se chci zmínit o některých programech, které při svém hobby využívám. Rozhodně to neberte jako dogmu, každý si může vybrat z několika druhů programů. Navíc, neznám detailně všechny dostupné programy, protože jsem si něco vybral, a to používám. Otázkou je, jestli jsem si zvolil správně, ale to člověk zjistí až praxí. Proto je vhodné podívat se do diskusních skupin, co používá většina modelářů. Je sice hezké sehnat si nějaký super dokonalý program za stovky dolarů, např. ze zámoří. Ale potom zjistíte, že jednak používá palcové míry, nezná a neumí spolupracovat s řadu evropských výrobců nebo výrobků a zejména v okolí 500 km ho používá jen jeden člověk, který je navíc samotář a nemá zájem o spolupráci… Musím ještě podotknout, že nejsem ovlivněn (čti podplacen) žádným výrobcem nebo prodejcem, to co zde publikuji jsou pouze mé zkušenosti.

Zůstává také volba – používat licencované programy (placené), nebo tzv. volně šiřitelné? Licencované obvykle mají svého výrobce, který je většinou aktualizuje a připravuje novější verze, opravuje chyby apod. Ale dělá to pochopitelně jako výdělečnou činnost. Drobné opravy jsou zdarma, ale novou verzi si už musíte koupit, byť se slevou. Volně šiřitelné programy dělává často skupina nadšenců. Některé z nich je dokonce možné modifikovat. Často jsou k dispozici různé verze současně, vývoj probíhá téměř kontinuálně. U železničních modelářů jsou hodně oblíbené programy ze skupiny JMRI. V každém případě je potřebné si předem u každého programu zjistit, jestli podporuje ten systém nebo měřítko, které chci používat. A opět opakuji, já za nejdůležitější považuji to, nakolik je program rozšířený mezi „stejně postiženými“, tedy jestli můžu počítat s výměnou zkušeností a informací s přáteli.

O jednotlivých typech programů budou následující části tohoto „seriálu“.

Původně publikováno 22.09.2012

Posted in: Software.
Last Modified: 24 prosince, 2013

Leave a reply

required