DIGI-CZ 221-P2 programovací verze pro proud 2A

Důvody použití základnových stanic byly uvedeny v předešlém čánku, který doporučuji pročíst předem.  První verze navrhl Jindra Fučík asi před 4 léty, v roce 2015 jsem navrhl některé úpravy programovací stanice 1A, které poté byla dodávána jako DIGI-CZ 221-P1. Byl změněn spínaný zdroj 5V/1A a původní monolitický obvod 78L12 byl nahražen tzv. step-up (zvyšujícím) spínaným měničem z 5V na 12V. Tím bylo umožněno použití napájecího zdroje s napětím už od 9V (např. z různých dobíječek). Po získání dalších zkušeností a připomínek od zákazníků dáváme v tomto roce do výroby novou verzi na 2A s podstatně změněnou konstrukcí a zabudovanou v krytu. Označená je DIGI-CZ 221-P2. Současně jsem pracoval i na verzi neprogramovací se zátěží 3A, které bude daná do prodeje na podzim letošního roku. Bude ve stejném krytu a jediný rozdíl bude vyšší zátěž a vynechání programovacího obvodu. Ta ponese označení DIGI-CZ 221-N3.

Continue reading…

Dekodéry příslušenství pro DCC slouží k ovládání (zapínání, přepínání) příslušenství – nejčastěji výhybek, návěstidel, osvětlení, zvuků a podobně pomocí DCC příkazů. To docílíme např. na oblíbeném MultiMausu volbou čísla výhybky (adresy příslušenství) a přepnutím této „výhybky“.

Dekodéry mají společnou jednu věc – všechny potřebují vstup signálu DCC, který nese informaci, resp. příkaz pro zapnutí nebo jinou činnost. Tento příkaz má (zjednodušeně) tvar, který určuje adresu příslušenství, kterému je povel určen, a pak samotný povel. Signál jde současně do všech lokomotiv, příslušenství atd., ale reaguje na něj jen ten obvod, kterého adresu obsahuje. Z DCC signálu se pak v dekodéru poměrně jednoduchým obvodem tato informace odfiltruje a jde na vstup „mozku“ dekodéru – tedy mikroprocesoru. Ten pak rozhodne, jestli má tento příkaz vykonat.

Každý dekodér kromě toho potřebuje také napájení – tedy přívod energie pro svou činnost. Napájí se pochopitelně řídící procesor a jeho pomocné obvody, ale také často (téměř vždy) i výstupní zařízení (elektromagnety, serva, svítivé diody a pod.). Energie pro napájení se může čerpat z DCC rozvodu. To je sice jednoduché (ušetříme další přívodní vodiče, protože DCC vodiče do dekodéru stejně už vedou), ale zbytečně zatěžuje centrálu, ve které signál DCC vytváříme za cenu poměrně větších nákladů. Je proto vhodné DCC ponechat jen na napájení vlaků (tam jinou možnost nemáme) a příslušenství napájet z externího zdroje. Navíc, takto např. při vykolejení vlaku nezhasne celé kolejiště. Ať zvolíme jednu nebo druhou koncepci napájení, na desce dekodéru vždy musí být zdrojová čast, která ze vstupního napájecího napětí (DCC nebo externího) vyrábí a stabilizuje napětí pro mikroprocesor – tedy nejčastěji 5V.

Continue reading…

Můj přítel Jaroslav Hraška mne požádal, abych zkusil vymyslet nějaký obvod, který by mu umožnil využít stávající DCC dekodér z produkce Víta Báni Scom-ND4M (http://www.mtb-model.com/elektro/nd4-navod121.pdf) k ovládání motorového přestavníku MP1 vyráběný firmou MTB (http://www.mtb-model.com/files/produkty/MP1-setup_CZ_EN_DE.pdf). Uvedený dekodér je určen pro ovládání návěstidel systémem Scom a současně umožňuje ovládání čtyř motorických přestavníků. Bohužel, jeho výstup je pouze dvouvodičový, s přepínatelnou polaritou. Přestavník MP1 vyžaduje naopak třívodičové připojení, podobně jako elektromagnetické přestavníky. Bylo by vhodné využít spíš dekodér pro elektromagnetické přestavníky Scom-ND4V, tyto se však již nedají sehnat a především typ ND4M měl Jaro v zásobě.

S podobným problémem se mohou setkat i majitelé jiných dekodérů, např. M-DEC-DC- LDT410412. Je zřejmé, že tento obvod nebude masově používán, protože řeší specifickou potřebu. Pro ovládáni MP1 lze použít i jiné dekodéry – např. velmi vhodný je DIGI-CZ 205 http://www.digi-cz.info/dekoder005-elmag-prestavniky-svetla/ .

Continue reading…

Nová verze DIGI-CZ 210

DIGI-CZ už několik let dodává detektory obsazení. Zejména moduly DIGI-CZ 010 a inovovaná verze 210 (oba s výstupem na sběrnici S88-N) jdou na odbyt snad nejvíc ze všech prodávaných modulů. Kromě toho je mnoho modelářů staví i vlastními silami, nebo je kupují od jiných výrobců.

Continue reading…

Po uvedení nové centrály NanoX-S88-2015 (DIGI-CZ 203) v tomto měsíci přichází e-shop DIGI-CZ ve spolupráci s Pojezdy.eu v dubnu s další novinkou – inovovanou verzí osvědčeného a oblíbeného modulu pro detekci obsazení s integrovanou sběrnicí S88-N (doposud DIGI-CZ 010). Změnila se výrobní technologie a celá deska mimo konektorů je nyní osazena povrchovou montáží (SMT). (Ne, není to překlep, SMT je technologie a SMD jsou součástky, i když se to dost často zaměňuje.) Tato technologie nám umožnila desku zmenšit a zejména zlevnit. Modul dostal označení DIGI-CZ 210. Dlužno podotknout, že nejde o žádnou světovou novinku, na internetu je popsaná v mnoha verzích a i v ČR ji vyrábí více výrobců. Ale přesto naše nová verze určité novinky přináší.

Obr. 1 – Nový modul DIGI-CZ 210

Continue reading…

Po nepříliš dobrých zkušenostech s původní H-centrálou a naopak po dobrých zkušenostech s rozšířenou verzí podle Jindry Fučíka jsem se odhodlal k několika úpravám.
Na stávající centrále mi nejvíce vadila původní napájecí část. Jen připomenu, že využívá jeden vstup střídavého (nebo i stejnosměrného) napětí, ze kterého se po usměrnění odvozuje nastavitelné stabilizované napětí (regulátor LM350) pro trakci (obvykle 14 – 16V). Z něj se pak v obvodu L6203 vytváří signál (napětí) DCC. Ze vstupního napětí se dále pomocí monolitických stabilizátorů 78(S)05 a 78(S)12 vyrábí stabilizované napětí 5V pro napájení elektroniky centrály a obvodů S88 a 12V pro zařízení XpressNET™. Všechny tři regulátory jsou tepelně dost namáhané a poměrně neefektivní – zejména při použití jako zdroje napájení pro více XpressNET™ zařízení a kaskády modulů zpětné vazby S88. Na desce navíc nebyly regulátory nejvhodněji rozmístěné. Je tam málo místa na chladiče a blízko elektrolytických kondenzátorů, čímž trpí jejich životnost.

Continue reading…

Zdá se vám, že jsem si dal něco ostřejšího? Jak může být výhybkový dekodér HiFi?  Pojem HiFi (Hight Fidelity) je přece označení pro věrný zvuk.  Ano, to označení je zlehka nadnesené, ale chci psát o dekodéru, který skutečně modelově, nebo chcete-li věrně (Hight Fidelity = vysoká věrnost) přesouvá jazyky výhybek a současně pohyb doprovází originálním zvukem skutečného motorického přestavníku. Autorem dekodéru je Vít Vaculík.

Continue reading…

Už nějaký čas jsem se rozhlížel po Internetu po spojení PC a kolejiště, které by nebylo galvanické (tedy elektricky vodivé). 

GenLI Bluetooth – foto J. Hlaváček

 Jde o to, že vstup USB na notebooku (nebo i stolního počítače) je vodivě propojen s „vnitřnostmi“ počítače. A kolejiště je většinou jedna velká stavba, kde, jako na každé stavbě, se občas dějí ne celkem „košer“ události. Vykolejená mašina, šroubovák v kolejišti, jiskry od zkratu atd. – to může být smrt počítače.  O tom, že počítačové obvody občas špatně snáší jiskry a výboje, snad moc psát nemusím. Pár mi jich v historii podobné jevy nepřežilo. Navíc neustálé připojování a odpojování USB také nemám moc v oblibě. Některá USB zařízení si ráda pořád dokola instalují ovladače, k čemuž jim stačí kabel připojit do jiného konektoru v počítači, nebo mít připojenou jinou periférii než předtím. Navíc, při zapínání GenLI je potřebné dodržet určitý postup zapínání napájení a připojování interfejsu. Proto jsem s velkým potěšením objevil na webu trochu jiné řešení – navíc bezdrátové.

A jak to bylo dál … to si přečtěte v mém článku na Honzíkových vláčcích.