Jsou to zhruba tři roky, co jsem převzal DIGI-CZ. Nešlo o žádné přátelské či nepřátelské koupení značky, jak je to ve „velkém“ světě běžné. Jan Hlaváček, který spolu s Jindrou Fučíkem vdýchl DIGI-CZ život, už nechtěl dále pokračovat v prodeji elektronických komponentů a rozhodl se elektroniku vyčlenit ze sortimentu, nabízeného v e-šopíku Honzíkových vláčků. (Později utlumil i prodej modelářských pomůcek, vrátil živnostenský list a teď si užívá důchod s vnoučaty. A má i více času na modelařinu.) Já jsem byl v tom čase nezaměstnaný, takže času jsem měl dost. Honza mi nabídl, zda nechci v jeho činnosti pokračovat. K DIGI-CZ jsem měl blízko, s oběma aktéry jsem hodně spolupracoval už předtím. Tak jsem si vyřídil „živnosťák“ a pustil se s vervou do podnikání. Práce bylo hodně. Bylo potřebné vytvořit nový e-shop, naplnit ho produkty a začít prodávat. Dnes uznávám, že výběr šablony e-shopu (z hlediska designu i ovládání) nebyl zrovna nejšťastnější. To jsem zjistil velmi brzy.  Bohužel, raději jsem doplňoval další informace a říkal jsem si, že časem s tím něco udělám. Protože jsem elektronik, současně jsem začal i některé naše moduly upravovat a předělávat. Změn a vylepšení se dočkala celá řada modulů. Nový design výrobků byl na profesionálních deskách s plošnými spoji (dvouvrstvové s nepájivou maskou a potiskem), zlepšila se šumová a přepěťová odolnost mnoha obvodů, mou snahou bylo i více modulů dodávat v krabičce.

Výroba i obchod se úspěšně rozvíjel, i když v žádném případě to nebylo na živobytí, jen na přilepšenou k platu. Krátce po převzetí DIGI-CZ jsem totiž nastoupil na učitelské místo. Po dvaceti letech v IT byznysu jsem se vrátil k původnímu povolání. Člověka před šedesátkou dnešní manageři v IT neradi vidí. Jedni si myslí, že jen oni dokážou prosazovat moderní technologie (o kterých si přečetli v metru cestou do práce), jiní se zase možná bojí člověka se zkušenostmi, který by mohl prokouknout jejich úroveň. V době krize dva „důležití“ manažeři, kteří se do té doby tvářili jako přátelé, usoudili, že udělají radost svým chlebodárcům, když můj plat ušetří. A tak po následujících třech letech hledání jiných možností jsem se v roce 2015 vrátil ke svému původnímu zaměstnání. Nemusím se trápit, zda akcionáři společnosti dostanou větší nebo menší dividendy a zda jsou akcie společnosti na tom nebo jiném místě NASDAQ. Učím teď elektroniku a související předměty. Tedy oblast, která mne vždy bavila a zajímala. Úvazek mám velký, učitelů je málo. I když většina lidí si myslí, že učitelé mají lehké živobytí, opak je pravdou. K odučeným hodinám musím připočítat přípravu i samostudium. Něco jiného je učit společenskovědné předměty, kde se toho moc nemění, něco jiného je sledovat trendy v elektronice anebo jednočipových počítačích. Navíc, rozvrh od rána do večera, v týdnu mám 10 hodin přestávek mezi hodinami, ale tak rozházené, že se nevyplatí odcházet ze školy. Takže naráz výrazně ubylo volného času.

V posledním čase si stále víc uvědomuji, že vůbec nemám volný čas na rodinu, ani na mou vlastní železnici. Na rozestavěné kolejiště jsem celé tři roky ani nesáhl. Sedá na něj prach. Mám už kousek před důchodem, vnoučata rostou, tak by se patřilo, aby vláčky začaly jezdit. Rozhodnutí ve mě zrálo dlouho. Nakonec jsem se rozhodl, že administrativu a obchod kolem DIGI-CZ odevzdám někomu jinému. Výrobu jednotlivých modulů má rozděleno několik kamarádů, takže tam se asi nic měnit nebude. Já sám vyrábím jen dva druhy výrobků, to zvládnu, pokud o to bude nadále zájem. Využil jsem konec roku a období dovolených ke krátké přestávce a během poloviny ledna už poběží DIGI-CZ pod novým vedením.

Po obchodní stránce ode mne DIGI-CZ převezme Jiří Novotný, dlouholetý modelář a člen naší skupinky známé pod názvem Modelářská beseda Nagano. Neplánuje příliš výrazné změny v koncepci, bude inovovaný web a něco málo se změní v sortimentu (ze seznamu vypadnou položky, které se za poslední tři roky prakticky neprodávaly). Takže mu budeme držet palce, ať mu to dobře běží.