Na svém kolejišti mám také segment depa. Jeho nevyhnutnou součástí je i pískovací věž, nebo jak říkají odborníci, „zbrojení pískem“.
Nebudu se zde detailně zabývat pískováním. Je to sypání písku na hlavy kolejnic za účelem zvýšení adheze. Pískování lze v případě potřeby používat při rozjezdu kolejového vozidla i při brzdění. Používá se v případech, kdy kolej je kluzká, zejména je-li vlhká. Pro více detailů odkážu na Wikipedii , ze které pochází i předchozí věty. Pro nás je důležité, že někde v depu je potřebné zařízení, ve kterém se písek suší a skladuje a následně se ním plní zásobníky v lokomotivách. A této činnosti říkáme zbrojení pískem. Obvykle je zásobník na věži, ze které se za pomoci stlačeného vzduchu nebo samospádem hadicí dopravuje do lokomotivy. A právě tato věž je pro nás modeláře zajímavá, podobně jako jiné, pro železnici specifické zařízení. Na stránkách Železniční modely Třmínek lze nalézt velmi detailně provedené modely důležitých technologických zařízení depa, ať již z éry páry, nebo nafty. Prakticky všechny tyto výrobky vlastním a postupně je do kolejiště zabudovávám. Pískování však chybí. Původně jsem počítal s modelem od firmy Auhagen, ale jejich provedení se mi příliš nelíbilo; vedle Třmínkových modelů působí jako levná hračka. Navíc tato pískovací věž je typu, který se používá (nebo používal) spíš na území Německa. Rozhlížel jsem se dál po trhu modelů, ale pro měřítko TT jsem nic pěkného neobjevil.

Skutečnost

Pískovací věž v Depu Pardubice (foto O.Čížek)

Pískovací věž v Depu Pardubice
(foto O.Čížek)

V srpnu 2012 jsem při cestě za Slovenska do Prahy zahlédl v depu hlavního nádraží v Pardubicích věž, která se mi na první pohled zalíbila a vytušil jsem, že je to součást zbrojení pískem. Bohužel, při průjezdu rychlíku jsem nestihl vytáhnout mobil… Začal jsem tedy pátrat po Internetu. Vyhledávače však nenašly v Pardubicích nic použitelného – samé pískování skel, disků, odlitků a …zubů… brrr!!!
Jedinou „vygooglovanou“ relevantní informací byla položka v seznamu realizovaných referenčních staveb jedné společnosti, ze které vyplynulo, že tuto věž v roce 2008 opravovali. Nic víc, prostě žádná další informace. Na Google Maps se mi ale podařilo zobrazit tuto věž na souřadnicích +50° 1′ 51.89″, +15° 46′ 5.08″ . Lze ji vidět i na Street View (obr. 2).

StreetView

Street View maps.google.com

Na dotaz, zaslaný do diskusního fóra diskuze.modely.biz, také nepřišla žádná odpověď. Jakoby nikdo nic nevěděl a snad ta věž ani neexistovala. V rámci hledání jsem ale narazil na stránky občanského sdružení Pardubický spolek historie železniční dopravy. A světe div se – tento spolek sídlí právě v budově depa hned vedle věže. Zkusil jsem požádat o pomoc a obratem mi přišla odpověď od jednatele spolku Oldřicha Čížka. Napsal, že výkresy k dispozici nemají, ale nabídl mi vyfotografování věže. A skutečně, po nějakém čase mi snímky poslal (jeden z nich je na obr. 1).
Jedna z „konferencí“ v Naganu (viz web Honzíkovy vláčky) vedla k závěru, že by stálo za to pokusit se o stavbu modelu této věže.
A tak „realizační skupina“ naplánovala cestu do Pardubic a za asistence Oldřicha Čížka přímo v depu celou věž fotograficky zadokumentovala a navíc ji změřila pomocí laserového měřiče. Mimo jiné jsme se dozvěděli, že tento typ pískovací věže pochází z bývalé NDR; pro ČSD byly dodány celkem tři komplety. První byla instalovaná v Pardubicích, druhá v Plzni a třetí měla být v České Třebové; ta však údajně nebyla dokončena. (Doplněno 17.12.2013: Jak se postupně dovídáme, těchto věží přece jen bylo více – např.v Kutné Hoře, Praze – Vršovicích, Zvoleně. Poslední jmenovaná je dokonce čtyřnásobná. Bohužel, jak to tak vypadá, jen ta v Pardubicích je ještě funkční.)
„Domeček“ pod věží s ní technologicky nesouvisí, je v něm zbrojení naftou a příslušné nádrže jsou pod zemí. Technologie sušení písku je ve větší budově vlevo, do zásobníku na věži se vysušený písek dopravuje stlačeným vzduchem (trubka na levé straně obrázku). Písek se do zásobníku sušárny nakládá z vagonů kolejovým jeřábem Kirow, který parkuje z opačné strany objektu. Právě ten je vidět na fotografii z Google Street View, spolu s kompresorem a nádrží na stlačený vzduch. Věž má několik vypouštěcích potrubí pro plnění zásobníků lokomotiv (vpravo u kolejiště).
Přátelům z Pardubic patří velké díky za fotografie, informace i možnost návštěvy. Několik fotografií z Pardubic i z realizace modelu jsem umístnil do fotoalba Rajče .

Model

Návrh leptu začal připravovat Jan Hlaváček (www.honzikovyvlacky.cz ), který má za sebou již více návrhů a realizovaných výrobků. S jeho cennými radami a pomocí jsem podklady dokončil. Domluvili jsme se, že jako první prototyp postavíme model v měřítku 1:120, a teprve pokud se povede, předěláme ho i do velikosti N (1:160). Tak se i stalo.
Věž je v převážné míře zhotovena z vyleptaného mosazného plechu tl. 0,16 mm. Nosné díly jsou z mosazných trubek, konstrukční doplňky (nálitky, čerpadla aj.) pak z trubiček i plechu, hadice z tenkých měděných drátů.
Příprava leptu zabrala hodně hodin kreslení v Corel Draw. Není třeba vysvětlovat, že některé detaily z horní části věže, kam jsme se při obhlídce z pochopitelných důvodů nedostali, bylo nutné „odhadnout“ podle fotografií. Ostatně, u modelů v měřítcích 1:120 a 1:160 se musí některé detaily zjednodušit. Jen pro informaci uvedu, že Corel Draw napočítal na návrhu přes 4700 objektů (v obou vrstvách).
Vyleptaný plech se nám od výrobce (Hauler, Brno) vrátil za pár dní. První (vizuální) kontrolou jsme konstatovali, že lept se povedl. Až při sestavování modelu jsme našli několik nedostatků, které ovšem kupodivu nemají fatální vliv na sestavení modelu.
Sestavení dílů po jejich vystřižení z aršíku nebylo problém. Některé části byly pájeny, jiné lepeny kyanoakrylátovým lepidlem.

Budova sušárny nebude součástí stavebnice. Jednak proto, že originální stavba v pardubickém depu je slušně řečeno „neforemná“ a příliš velká stavba, a za druhé, vyrobit si domeček podle vlastního vkusu není naprosto žádný problém.

Na základě získaných zkušeností s první verzí, která je na snímcích, jsem udělal verzi č. 2. Byly odstraněny některé drobné chybičky a hodně dílů bylo doplněno o další detaily. Navíc, původně volné plochy jsem využil pro další užitečné díly, jako jsou žebříky, kanálové poklopy a skříně rozvaděčů. Ty se v depu vždy hodí… Podrobný stavební návod, bez kterého by celá stavebnice asi neměla smysl, je také hotový. Pokud jde o obtížnost, hodnotil bych ji číslem 3,5 z pětistupňové škály. Na následujícím obrázku je lept v.2 (úmyslně deformován kvůli možnému kopírování).

piskovani-lept-def

Lept z Ms plechu 0,16 mm

No, a na závěr hotová pískovací věž. Výška je 140 mm, průměr 25 mm (TT) – první prototyp. Zbývá dokončit povrchovou úpravu a hadice, ale ty budu dělat až přímo na kolejišti. Vpravo je už patinovaná.  Byla to má první konstrukce z leptu podle vlastního návrhu. Samozřejme, obrovský podíl má Honza Hlaváček, kterému děkuji, že jsem se od něj mohl naučit něco nového. Myslím, že se to povedlo.

nabarvenapatina

Pro případné zájemce, kterým se možná věž zalíbila, – stavebnice nové verze ve velikosti TT v měřítku 1:120 je k dispozici v N-šopíku webu Honzíkovy vláčky. Pro začátek je k dispozici pouze pár kusů, které jsme dali vyrobit, aby byla využitá plocha mosazného plechu. Další kusy budou na objednávku. Samozřejmě, záleží na zájmu modelářů. Pokud bude zájem i o jiné velikosti, zejména N, je možné předělat návrh i pro toto měřítko. Cvičná verze č. 1 v něm existuje.

Dodatek 1. Verze č. 2 pro N je na světě, menší sestřička z rukou J.Hlaváčka vypadá skvěle. A celá vyrobená sada pro TT (také verze 2) byla na „modelářské burze“ 14.9.2013 v Praze rozebrána.

Dodatek 2. K mé velké radosti jsem objevil model budovy, který hodlám použít jako sušárnu písku. I když původem to byl objekt energetiky, provedením i epochou se mi celkem hodí k této věži. Na rozdíl od originálu v Pardubicích není poschoďový, ale přízemní. Pokud kus střechy nahradím odklápěcím víkem na doplňování písku, bude to téměř ideální. Model je k dispozici v e-shopu KB model . (A tady je výsledek. Doplněno 13.1.2014)

Doplněno 16.9.2013

konzole3Dodatek 3. Věž se začala celkem úspěšně prodávat (pokud nebudeme mít velké oči …). Ale od září jsme dali do výroby už čtyři sady plechů a zájem zatím trvá. Na základě doporučení jednoho z mistrů leptaných plechů p. Lukáše Košťála, který si naši stavebnici koupil, a samozřejmě i vlastní zkušenosti, jsem se zamyslel nad spojováním horního a dolního ochozu, které bylo velmi pracné. Vznikl další doplněk ze silnějšího plechu 0,3 mm,  z kterého je vyrobená konzole na spojení obou ochozů věrně modelující skutečnost. A tak vznikla už verze 3 pro TT. Způsob spojení je na obrázku vlevo, díly ještě nejsou sletované.

Doplněno 17.12.2013

IMG_3388

Model postavený L. Košťálem

 

Na závěr – fotografie Lukáše Košťála ukazuje, jak z našich leptů staví odborníci.

Doplněno 5.ledna 2014:

Jak se dozvídáme od jednoho z vlastníků našeho modelu – Miloše, nechal si k věži postavit i model originální budovy sušárny písku v Pardubicích.

Fotografie jsou na stránce výrobce na konci stránky od fotografie 49 po 61. Na závěr je jedna fotografie tohoto modelu.

 

susarna

Model sušárny písku v Pardubicích. Model i foto Petr Matoušek

2 thoughts on “Pískovací věž v depu Pardubice

  1. Jiří Andrle

    DObrý den,
    chci se optat zda nevíte kde se tento lept pískovací věže koupit?
    Děkuji za pomoc.

Leave a reply

required