Modelová železnice a návěstidla

Nedílnou součástí jakékoliv skutečné železnice jsou návěstidla. Často jim říkáme nespisovně také semafory. Striktně vzato, mezi návěstidla patří i to, čemu bychom lidově řekli „dopravní značky“, dokonce i např. praporek v rukou posunovače. Vše popisují Návěstní předpisy ČD (Předpis ČD D1). Plné znění předpisu nyní už SŽDC  D1  s posledními změnami je k dispozici pro stažení na stránce SŽDC nebo i na mém webu .

A jaký je rozdíl mezi návěstí a návěstidlem? Zjednodušeně to lze říct takto: „Návěst je viditelné nebo slyšitelné vyjádření pokynu stanoveným způsobem. Návěstidlo je technické zařízení, pomůcka nebo předmět, kterým se dává návěst.“. Praktický příklad: Na vjezdovém návěstidle (tedy na technickém zařízení) je návěst (tedy pokyn) „Stůj“.
(Z http://www.trainmania.info/clanky/omyly_a_nepresnosti_v_zeleznicnim_nazvoslovi.pdf).

U modelové železnice je situace trochu složitější. Často najdeme modely, kde návěstidla nejsou vůbec, nebo jen několik. Důvodů je víc. Jednak je to poměrně složitý systém návěstí a vazeb mezi návěstidly, kterému ne každý rozumí a má chuť ho studovat (i když je logický a srozumitelný). Dále nemožnost napodobit všechno v modelové velikosti (klasicky to vidíme na modelu návěstidla – nosný stožár prakticky nelze vyrobit tak, aby byl v poměru 1:120 ke skutečnosti a přitom se hned nezlomil). S tím souvisí také problém s viditelností návěsti. Pokud má být návěstidlo modelové, nesmí svítit na všechny strany jako vánoční stromeček. A pokud má svítit pouze v úzkém uhlu směrem k přijíždějícímu vlaku, zase ho nikdo svítit nevidí. Dalším problémem je ovládání – pro pětiznakové návěstidlo potřebujeme při standardním zapojení šest vodičů, které musíme něčím (minimálně pěti tranzistory nebo relé) spínat podle požadované návěsti. Když si představíme malé nádraží s čtyřmi průběžnými a dvěma slepými kolejemi, potřebujeme dvě vjezdová návěstidla s předvěstmi, 8 odjezdových a alespoň dvě seřaďovací… a řídící elektroniku… a spínače … a desítky metrů barevných drátků … Už vidím některé modeláře, jak jim naskakuje husí kůže… Ale nechme strašení, skutečnost sice vypadá hrozivě, ale je to řešitelné.

Podle jednotlivých epoch železniční historie se také měnila návěstidla. Nejčastěji používané epochy jsou III. – V. Pro epochu IIIa. vystačíme s mechanickými návěstidly (jednoramenné, dvouramenné a předvěst). Lze použít německé modely, na kterých návěstidlové rameno můžeme nahradit tvarem odpovídajícím naší normě. Nebo si lze model návěstidla sestavit z prodávaných leptů. Světelné návěstidla se sice poprvé objevily už za první republiky v Praze, ale reálně ve větším se používaly od padesátých let 20. století a to typu SSSR (u nás později vyráběné jako AŽD65 – viz diskuze pod článkem). Lze je dodnes najít u ČD na tratích, které ještě čekají na modernizaci. Od poloviny sedmdesátých let se začaly postupně zavádět novější AŽD70.

Světelná návěstidla pro modelářskou praxi používáme většinou v tzv. zjednodušené rychlostní soustavě, která se používá na vedlejších tratích. Návěsti umožňují signalizovat pouze povolenou „maximální“ rychlost (omezenou parametry tratě a předepsanou návěstí „Traťová rychlost“) a rychlost 40 km/h (obvykle jízda do odbočky). Pro pochopení systému světelných návěstí je několik základních rad. Předně – rozlišujeme dva základní typy: předvěst a hlavní návěstidlo.

Na předvěsti ve zjednodušené soustavě může být pouze signál „očekávej volno“ (zelená), „výstraha“ (= „očekávej stůj“ – žlutá) a „očekávej 40 km/h“ (pomalu blikající žlutá). V úplné rychlostní soustavě jsou navíc možné další návěsti informující o jiné povolené rychlosti na následujícím návěstidle (60, 80, 100 km/h – blikající zelená nebo žlutá, navíc s dvěma různými frekvencemi blikání). Návěstidlo je dvouznakové – shora žlutá a zelená. Pokud je doplněné trvale svítící bílou (na nejspodnější pozici), označuje tzv. nedostatečnou zábrzdnou vzdálenost. Ale na modelové železnici se to obvykle nepoužívá, tam jsou stejně všechny vzdálenosti nedostatečné. Stožár je šedý a před návěstidlem je tabule s černým křížem (buď ve tvaru + nebo x).

Hlavní návěstidlo mívá obvykle tři až pět znaků (pozic světel), navíc může mít i pozici s barevnými pruhy a/nebo tzv. indikátor (což je v podstatě bodový displej). Stožár hlavního návěstidla je označený střídajícími se červenými a bílými pruhy (stejné nebo rozdílné šířky), s výjimkou tzv. autobloku. Hlavní návěstidlo bývá i na modelové železnici minimálně tříznakové, často až pětiznakové (pokud nepoužijeme totální zjednodušení na systém zelená – červená). Pořadí barev je předepsané – shora dolů následují tyto barvy: žlutá horní – zelená – červená – bílá – žlutá dolní (- modrá), v reálu ještě případně žluté a zelené pruhy a indikátor. Barvy, které v daném místě nejsou využitelné, se vynechávají. Např. modrá je jen na seřaďovacích návěstidlech.

Na úvodním obrázku k tomuto článku je portál s vjezdovými návěstidly AŽD v plné výbavě (šest světelných pozic + barevné rychlostní pruhy). V reálu stojí na Novém dopravním spojení v Praze-Libni (směr od Hl.nádraží a Masarykova nádr.). Mezi spodní žlutou a bílou je pravděpodobné „slepý“ signál, který se přidáva proto, aby svítící žlutá a bílá nesplývaly při vyšších rychlostech do jednoho bodu. Přehledná tabulka včetně nejnovějších návěstí pro rychlosti 120 km/h je zde.

Velmi často hlavní návěstidlo zobrazuje dvě návěsti současně – jedna se týká bezprostředně následujícího zhlaví (nebo výhybky) a druhá následujícího návěstidla. U takovéhoto návěstidla musíme brát do úvahy polohu svítícího signálu. Návěsti čteme zdola nahoru. Spodní dva signály jsou červená (návěst „Stůj“) a žlutá (dolní), která signalizuje „Rychlost 40 km/h“ – následuje vjezd do odbočky na bezprostředně následujícím zhlaví. Dvě světla shora (horní žlutá a zelená) představují předvěst pro následující návěstidlo. Jejich význam je úplně stejný, jako u samostatné předvěsti. To se využívá především u vjezdových návěstidel, které současně signalizují, co ukazuje odjezdové návěstidlo. Na obr. vlevo je návěst předepisující rychlost 40 km/h – dolní žlutá a předvěstící stejnou rychlost na následujícím návěstidle – horní pomalu blikající žlutá. Signál „Volno“ (zelená) je pouze ve vrchní části a povoluje jízdu maximální povolenou traťovou rychlostí na příslušném zhlaví a informuje o signálu „Volno“ i na dalším návěstidle. Když svítí se spodní žlutou, nařizuje rychlost 40 km/h a po přejetí zhlaví celým vlakem je možné zvyšovat rychlost až na povolenou traťovou, protože na následujícím návěstidle svítí už zelená.  Pokud návěstidlo neslouží jako předvěst (např. je poslední před širou tratí – obvykle tedy odjezdové), na nejvyšší pozici není žlutá.

Svítící bílá na hlavním návěstidle povoluje posun (obvykle v kombinaci s červenou) nebo označuje nedostatečnou zábrzdnou vzdálenost k nejbližšímu návěstidlu (v kombinaci se zelenou, horní žlutou nebo blikající horní žlutou). Samozřejmě, existují ještě další možné návěsti – např. tzv. přivolávací návěst (červená s blikající bílou – viz obr. vpravo, nebo pouze blikající bílá). Pro modeláře mohou být zajímavá také seřaďovací návěstidla. Používají se k řízení posunu. Mají dva možné signály – „posun povolen“ (bílá) a „posun zakázán“ (modrá). Stožár má modro-bílé pruhy stejné šířky. Na kolejích, kde je možný pouze posun, tedy nelze z nich přímo vyjet na trať mimo nádraží, se používá pouze tento typ návěstidel. V „trpasličím“ provedení se používají i u hlavních kolejí pro řízení posunu. Jejich použití zvýší věrnost modelu.

A jak na modelové železnici?

Dlouhé roky pro modeláře nedostupná česká (a slovenská) návěstidla lze dnes za přiměřenou cenu koupit ve výborné kvalitě, buď hotové nebo ve formě různých stavebnic.

Zůstává nezodpovězená otázka – jestli, kde a kolik návěstidel použít na modelu. Je to otázka jak pracnosti, tak nákladů. Rozhodnout se musí každý sám… Já rozhodně chci návěstidla použít. Plánuji světelná návěstidla AŽD70 na „hlavním nádraží“, které bude v popředí a na „semafory“ bude vidět. Budou zde předvěsti, vjezdová, odjezdová i seřaďovací návěstidla (stožárová i trpasličí). Dále počítám s jakousi „lokálkou do hor“ a na koncovém venkovském nádraží chci osadit klasická mechanická návěstidla: předvěst, pár hlavních návěstidel a seřaďovací návěstidlo. Někde na boční trati chci také použít jedno – dvě návěstidla SSSR, tak, jak je to dodnes běžné i v reálu. Tratě v tunelech budou samozřejmě bez semaforů. A na ty zbývající tratě, na které není příliš vidět, je také dávat nebudu.

Kam pro další informace?

Pro zájemce o tuto problematiku doporučuji obecný popis návěstidel na webu Mašinky 2003.
Návaznost návěstí je znázornená a popsaná na (původně http://www.volny.cz/masinky2003/navestidla_sled_r.html),
Nový web: http://masinky2003.wz.cz/navestidla_sled.html.

Výborný čtyřdílný článek z pera odborníka – projektanta je na http://lokopin.wz.cz/download/navestidla.zip .

Technická norma železnic (ČD) popisující provedení, rozměry a barvy návěstidel (vhodné pro návrh modelů): http://www.masinky.info/wp-content/uploads/2013/12/TNZ342605-cz.pdf, obrazová příloha: http://www.masinky.info/wp-content/uploads/2013/12/TNZ342605-cz_OP.pdf

Ta samá norma Železnic SR: http://www.masinky.info/wp-content/uploads/2013/12/TNZ_34_2605.pdf

Modelová návěstidla AŽD70 ve velikosti TT si lze prohlédnout na http://www.lokopin.wz.cz/download/nemecek_katalog.pdf . V katalogu je také adresa pro objednávání. (Doplněno 1.12.2012: Výrobce p. Němeček má nový web www.navestidla.cz.)

Velice podrobně zpracovanou historii návěstidel používaných ČSD, ČD a ŽSR lze nalézt v seriálu článků na www.vlaky.net.
 První díl seriálu je na http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/002256-Svetelne-navestidla-na-ZSR-CSD-1-cast-Tie-sucasne-na-ustupe/ . Linky na další části jsou v uvedeném článku na konci.

Další nový velmi pěkně zpracovaný seriál o historii návěstidel ČSD je na webu Tomáše Lajbla.

Simulátor návěstidla s návěstmi rychlostní návěstní soustavy je možné stáhnout na této adrese.  Součástí stahovaného archivu je i soubor Navestidlo.doc, doporučuji jeho přečtení. Trochu jiným způsobem je zde v krátkosti popsána návaznost návěstí. Ukázka rozhraní programu je na obrázku vedle.

Ještě se vám to zdá složité? Ani moc ne … A o tom, jak modelová návěstidla ovládat, bude některý následující článek.

A na úplný závěr musím přidat jednu úžasnou fotografii – nazval bych ji „Prales semaforů“– je ze Železniční muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky v Hradci Králové.

 (upraveno 10.6.2011, 18.7.2012, 27.11.2012, 1.12.2012, 10.2.2013, 12.12.2013, 18.1.2020 – oprava už neplatných odkazů)