Articles Written By: Bohouš

Software pro projektování a kreslení

 

drawing

Už v úvodním článku v tomto menu jsem naznačil několik základních typů programů. Předně jsou to programy pro návrh kolejiště  (design layoutu). I když znám několik modelářů, kteří tento typ programů odmítají s tím, že návrh se dělá jen jednou (nebo párkrát za život) a to zvládnou tužkou. Dále si povíme i o programech pro kreslení (čehokoliv…).

Tabulky ČSN

CSNNa železnici (a nejen na ní) se denně setkáváme s množstvím zákazů a příkazů. Kdysi to byly zejména různé smaltované cedule, od šedesátých let pak jejich barvy, provedení i velikost stanovily normy ČSN, později pak EN.  Neměly by chybět ani na modelové železnici.

V měřítku 1:120 jsou tyto tabulky tak titěrné, že bez lupy těžko přečteme, co je na nich. A to samozřejmě musí být kvalitně vytištěné. To nám trochu zjednoduší situaci a často postačí, když máme jen několik tabulek různých barev a jejich obsah nás už trápit nemusí. Jako vzor jsem si vybral čtyřnásobnou tabulku obvyklou na elektrických zařízeních. 

Rekonstrukce drážních budov I.

Už jsem se zmínil, že z původního panelu použiji pouze některé stavby. Za posledních 30 let se s nimi (kromě sedání prachu) moc neudálo, ale usoudil jsem, že musí vypadat jináč. Původně jsem je stavěl jako součást panelu pro děti, tedy hlavně rychle a bez takových detailů, jako je patina (ona se tenkrát ani moc „nenosila“). Pustil jsem se do rekonstrukce starých budov na nádraží.

Přejezdníky

Přejezdníky jsou návěstidla. Slangově řečeno: „Semafory, které oznamují mašinfírovi, jestli závory, ke kterým přijíždí, jsou spuštěné.“

prejezdnik-804

Přejezdník ČD – převzato ze stránek Jiřího Bělohlávka http://www.chocen-litomysl.cz

Na modelové železnici skoro vůbec nenajdete jednu z novějších návěstí – přejezdník (slov. priecestník). Otázku od kdy se používaly u ČSD ponechám k diskusi přátelům rozchodu 1435 mm, v návěstních předpisech ze začátku 60-tých let ještě nejsou, ale v polovině 80-tých letech se již používaly. Faktem však je, že jich příliš moc u modelových tratí vidět není. Mohou být jednak pasivní  – pouze jako „dopravní značka“ – viz foto na konci článku nebo aktivní – s proměnlivou návěstí, které informují, jestli je přejezd pro silniční dopravu uzavřený (foto vlevo).

Chráním, chráníš, chráníme aneb Na co často zapomínáme

Jištění, přepěťové ochrany a elektronické proudové pojistky

high voltageTento příspěvek jsem původně napsal pro web www.honzikovyvlacky.cz. Vzhledem k souvislosti s dalšími příspěvky na www.masinky.info ho zde publikuji v původním znění. Článek vznikl jako reakce na rozhovory s několika železničními modeláři v posledním čase. Nechci se v něm pouštět do složité teorie ochran a jištění v elektronice nebo energetice. Pouze bych rád zmínil několik základních zásad, na které bychom neměli zapomínat. Znalci tento článek jistě přeskočí, někomu však možná pomůže od příštích problémů.

Temelín

Úvaha nad koncepcí napájecího zdroje pro kolejiště, návrh a popis realizovaného zdroje. 

temelinNázev článku je tak trochu recesistický, ale smysl má. Chci totiž psát o hlavním zdroji energie pro kolejiště. A tento název to, navzdory názorům různých aktivistů, určitě navozuje. Mnozí modeláři napájení hodně podceňují („plácnu tam zdroj ze starého PC“). To však může být pro kolejiště smrtelná  chyba (velké proudy vytváří ve vodičích při zkratu hodně tepla, velké teplo vyvolává požár).

Napájecí vodiče – průřezy a barvy

O tom, co může způsobit nevhodný drát …

draty

Zdánlivě banální otázka. Mnozí se však řídí tím, že cokoliv kovového může vést proud. Svědčí o tom i mnohé diskuse na webu (např. tato). Jaksi zapomínáme na důležitou věc – pracujeme sice s napětím 10 – 20V, které je bezpečné, ale s poměrně velkými proudy, řádově ampéry. A takovýto proud už umí roztavit, nebo alespoň pěkně rozehřát tenký vodič i slabý (zejména datový) konektor. A takovýto vodič v modelu často prochází papírem, polystyrenem nebo jinými lehce hořlavými materiály. Za digitální mašinku jsme ochotni dát těžké tisíce, ale na drátech budeme šetřit 50 korun. A tak můžeme lehce přijít nejen o model, ale i o střechu nad hlavou, nebo i život. V lepším případě se budou vyskytovat náhodné výpadky a rušení, kterého zdroj se jen těžko hledá.

Modelová železnice a návěstidla

031Nedílnou součástí jakékoliv skutečné železnice jsou návěstidla. Často jim říkáme nespisovně také semafory. Striktně vzato, mezi návěstidla patří i to, čemu bychom lidově řekli „dopravní značky“, dokonce i např. praporek v rukou posunovače. Vše popisují Návěstní předpisy ČD (Předpis ČD D1). Plné znění předpisu nyní už SŽDC  D1  s posledními změnami je k dispozici pro stažení na stránce SŽDC nebo i na mém webu .

kopacstuj_denA jaký je rozdíl mezi návěstí a návěstidlem? Zjednodušeně to lze říct takto: „Návěst je viditelné nebo slyšitelné vyjádření pokynu stanoveným způsobem. Návěstidlo je technické zařízení, pomůcka nebo předmět, kterým se dává návěst.“. Praktický příklad: Na vjezdovém návěstidle (tedy na technickém zařízení) je návěst (tedy pokyn) „Stůj“.
(Z 
http://www.trainmania.info/clanky/omyly_a_nepresnosti_v_zeleznicnim_nazvoslovi.pdf).

U modelové železnice je situace trochu složitější. Často najdeme modely, kde návěstidla nejsou vůbec, nebo jen několik. Důvodů je víc. Jednak je to poměrně složitý systém návěstí a vazeb mezi návěstidly, kterému ne každý rozumí a má chuť ho studovat (i když je logický a srozumitelný). Dále nemožnost napodobit všechno v modelové velikosti (klasicky to vidíme na modelu návěstidla – nosný stožár prakticky nelze vyrobit tak, aby byl v poměru 1:120 ke skutečnosti a přitom se hned nezlomil).

Plány se mění

Opět se více rozjasnilo. Všechno bude jináč. Staré kolejiště poslouží jen jako zdroj stavebního materiálu (zejména budovy a některé doplňky, mechanické semafory na jednu lokální trať). Ani samotný původní panel použít nechci. S trochou nostalgie jsem ho už částečně „odstrojený“ vyfotografoval. Nový panel bude digitální, řízení DCC. Rozhodl jsem se pro tvar „L“, delší rozměry cca 2,8 x 1,9 m, šířka cca 1 m. Mašinky, u kterých to bude možné a vhodné, doplním dekodéry, žárovky vyměním za SMD LED. Zatím na první pokusy mám Roco MultiMyš a zesilovač signálu. Před dokončením mám H-centrálu, několik dekoderů příslušenstvi a doplňků. Plán kolejiště je hotový a brzy vypukne Den D, kdy začnu se stavbou.

Vysílač signálu S-com

Při instalaci návěstidel i v provozu modelové železnice občas potřebujeme přezkoušet funkčnost jednotlivých návěstidel. Pokud používáme ovládání pomocí protokolu S-com je situace trošku komplikovaná tím, že na přezkoušení návěstidla osazeného dekodérem S-com, potřebuje zdroj signálu, který přepíná jednotlivé signály na návěstidle. Samozřejmě, je to možné pomocí profesionálního dekodéru ND-4, ale k tomu potřebujeme mít tento dekodér volný a navíc ho ovládat pomocí PC. Na rychlou zkoušku to může být trochu těžkopádné.

Analog versus Digital

dcc_logo_large2Všechny modelové železnice vyžadují elektrickou energii. Teoreticky je sice možné postavit si nějakou zahradní železnici, na které budou jezdit pouze parní nebo dieselové mašinky a výhybky a mechanické semafory budou ovládané táhly, ale této specialitě se zde věnovat nebudeme.  Také vypustíme všechny ryze mechanické hračky. Ostatní modelové (i nemodelové) vláčky jsou napájené elektřinou. Vzhledem k bezpečnosti obsluhy to bývá max. 24 V, spíše méně.

Od malého kluka k dospělému modeláři je někdy dlouhá cesta

Ilustrace K.Lhotáka

Na počátku byla pohádka

Teoretická příprava je pro život důležitá. To tvrdil už J. A. Komenský. Jako malé dítě, které se právě naučilo číst, jsem dostal knížku, která je dodnes biblí všech železničních fandů v v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Byly to Pohádky o mašinkách  od P. Naumana – tehdy ve slovenském překladu „Rozprávky o mašinkách“ (pocházím z Bratislavy). Příběhy mašinek, pana Blahoše, Nejvyššího Pana Železničáře a černokněžníka Zababu mi nedávaly spát. Zejména závěr knížky, když si hlavní hrdinové založili obchod s vláčky. Od tatínka jsem se dozvěděl, že tento obchod je v Praze a jednou mě tam vezme.